Nechoď sama do tmy - Tvorba z let 1983-1986 - Psí vojáci

Medium:CD - Formát: CD, Album
Žánr: Rock
Styl: Alternative Rock

Nahrávka byla pořízena v lednu 1987 v pražském klubu Chmelnice.

Tohle album konečně mapuje tvorbu Psích vojáků (alias PVO, pod kterýmžto názvem v 80. letech soubor vystupoval) z let 1983-86, to znamená v drtivé většině skladby dosud na žádné jiné desce nezaznamenané. Jedná se o živou, zvukově překvapivě velmi kvalitní nahrávku z Chmelnice z ledna 1987, která si zasluhuje maximální pozornost nejen ze strany pamětníků.

Nechoď sama do tmy je absolutně přesvědčivým dokladem, že Psí vojáci tehdy patřili ke kapelám s nejvyprofilovanějším názorem (netoliko hudebním) možná i v celoevropském měřítku. U většiny desek je stopáž pětasedmdesát minut téměř nestravitelná, ale tahle je čestnou vyjímkou. V naprosto vyrovnaném – chce se říct přímo excelentním – materiálu, který přináší, nenajdete jedinou slabou skladbu. A navíc, Filipa Topola tento koncert zastihl ve vynikající formě (což není zcela běžný jev) a s takřka nepřebernou výrazovou škálou: tu je citlivý a jemně vemlouvavý, tam podmračený či rozezlený a onde vrcholně jedovatý, jako břitva drásavý nebo až morbidně chraplavý (v jazz-šansonově laděné písni Jen se tak projdi po městě).

Těžko lze z takto ucelené kolekce vybrat nějaké věci na úkor jiných. Snad dramatické, mimořádně naléhavé skladby Hudba a kozel, Pojď do průjezdu, Hospoda, Jako kdyby jehla, Volá mi známá či titulní kompozici? Nebo melodickou hitůvku Už je to let, již možno považovat za starší sestru pozdějšího veležádaného čísla Chce se mi spát, popřípadě píseň Žiju, jejíž pod kůži se zadírající ´nadějeplný smutek´ prostoupený hlubokým člověčenstvím (jedná se o báseň neznámého německého autora údajně z 12. století) umocňuje skvělé, dokonale souznějící hudební vyjádření? Ale ne, nečleňme něco, co tak dokonale drží pohromadě!

A rozpitvávat brilantní, v pravdě nadčasové texty či spíše zpívanou poezii různého charakteru (Filip a Jáchym Topolovi, Sylvia Plath), rovněž nemá smysl. Mnohem lepší je nechat je volně působit na ničím nezatížené vnímání – a z bezútěšnosti skladeb jako Hospoda, Volá mi známá, Pojď do průjezdu, Nechoď sama do tmy, Zavři, nebo V září už nikdy netanči vám začne běhat mráz po zádech. Jak brutální, a přesto vrcholně umělecký obraz nejen tehdejší reality!

Další dluh vůči českému rocku byl splacen i s úroky. Ovšem třebaže Psí vojáci už mají včetně tohoto alba šest velkých desek, stále existuje ještě celá řádka dalších znamenitých skladeb hlavně z druhé poloviny 80. let, které by stálo za to znovu oprášit.

Obsazení:
Bass Guitar – Jan Hazuka
Drums – David Skála
Guest [Host], Guitar – Jaroslav Fensterer
Guest [Host], Saxophone – Petr Venkrbec
Piano, Vocals, Music By – Filip Topol